Na konci druhé světové války, kdy byla značná část Evropy v troskách, přišli Arthur Ringland a Dr. Lincoln Clark s návrhem vytvořit neziskovou organizaci, která by umožnila Američanům posílat balíky potravin svým blízkým v Evropě. Oslovili 22 amerických charitativních organizací, které souhlasily a 27. listopadu založily Cooperative for American Remittances to Europe – zkráceně CARE.
Po dohodě s vládními institucemi získala CARE 2,8 milionu armádních dávek potravin „10-in-1“. Ty se staly prvními CARE balíky pomoci pro lidi v nouzi – a symbolem americké solidarity.
Popisek fotografie: Pan I.R. Constad, asistent mise CARE pro Anglii a Wales, s paní Killagllonovou a její rodinou.
První CARE balíky pomoci dorazily do francouzského přístavu Le Havre už po šesti měsících od vzniku organizace. Prezident Truman, Herbert Hoover i Dwight Eisenhower vyzvali veřejnost, aby CARE podpořila. Do konce roku působila CARE už v deseti evropských zemích.
CARE začala připravovat další typy balíků – s vlnou, dětskou výživou, hračkami, mýdlem nebo textilem. Zároveň vznikla síť prodejen, distribuční centra a rostla i popularita – díky podpoře osobností jako Douglas Fairbanks Jr., Marlene Dietrich nebo Gregory Peck.
V roce 1948, během sovětské blokády Berlína, doručila CARE letecky 200 000 balíků pomoci – šlo o 60 % veškeré soukromé pomoci do města. Mise se dál rozšiřovaly – do Koreje, na Filipíny i do Izraele.
V roce 1950 se CARE zapojila do pomoci při hladomoru v Jugoslávii, zahájila zemědělské programy svépomoci a začala působit v Pákistánu a Indii.
Příjezd prvních CARE balíků pomoci do Le Havru, Francie. Přivítal je spoluzakladatel organizace Dr. Lincoln Clark.
Regine Binetová z francouzského města Bayeux obdržela CARE balík pomoci v roce 1946.
Bývalý prezident Harry Truman přispěl do sbírky CARE Food Crusade a zaregistroval se u Olive Clapperové z washingtonské kanceláře CARE.
Podepsané potvrzení o daru prezidenta Trumana z roku 1946.
Po zrušení blokády Berlína v květnu 1949 byly právě nákladní vozy CARE prvními, které vstoupily do města – vítalo je nadšené obyvatelstvo.
CARE nadále rozšiřovala svou činnost. Podpořila maďarské uprchlíky po povstání v roce 1956, zahájila rozsáhlý program školního stravování na Filipínách a pomáhala lidem zasaženým konflikty a pronásledováním v Gaze, Tibetu nebo na Kubě.
Zároveň reagovala na přírodní katastrofy v Kolumbii, Peru, na Srí Lance, v Chile, Íránu, Vietnamu, Alžírsku i Dominikánské republice.
V roce 1961 založil americký prezident John F. Kennedy organizaci Peace Corps a požádal CARE, aby školila její první dobrovolníky. Ve stejném roce CARE poskytla pomoc i lidem po stavbě Berlínské zdi.
Otevřely se nové mise v Africe – konkrétně v Libérii a Sierra Leone. V roce 1963 CARE doručila svůj 50miliontý CARE balík pomoci – do Kolumbie. Ke konci roku 1965 zůstaly v Evropě už jen tři mise: v Polsku, Jugoslávii a Řecku.
Korejská dívka se raduje z nových bot, které dostala v CARE balíku pomoci.
Prezident Kennedy podává pero R. Sargentu Shriverovi po podpisu zákona o Peace Corps. CARE pomáhala školit první dobrovolníky.
Foto: John F. Kennedy Presidential Library and Museum
CARE se v tomto období proměnila v plnohodnotnou rozvojovou organizaci, připravenou zároveň pomáhat při katastrofách. V Egyptě začínají programy plánovaného rodičovství, které se později rozšíří do Indie, Turecka, Hondurasu a Pákistánu. Ve spolupráci s místními komunitami CARE rozjíždí vzdělávací programy založené na principu spolufinancování.
Pomoc míří i do válečných oblastí – Vietnamu a Biafry (Nigérie). Po ofenzivě Tet v roce 1968 CARE poskytuje Vietnamu milion dolarů. Organizace také reaguje na přírodní katastrofy v Asii, Latinské Americe a Africe – v Bangladéši, Peru, na Filipínách, v Nigeru, Nikaragui, Čadu, Dominikánské republice, na Haiti nebo v Mali.
V roce 1967 vzniká CARE Europe – předchůdce CARE International – který začíná oslovovat dárce v Evropě. Je prodán poslední, v pořadí stý miliontý CARE balík pomoci.
Zároveň vzniká oddělení pro zemědělství a správu přírodních zdrojů, které se zaměřuje na lepší využití půdy.
Do roku 1975 CARE ukončuje poslední mise v Evropě. V témže roce pád Saigonu znamená konec působení ve Vietnamu a Kambodži.
CARE vstupuje do další fáze své činnosti, kdy klade důraz na zapojení a školení místních pracovníků, aby mohli postupně převzít odpovědnost za projekty ve svých zemích. Proměnlivý svět a složité geopolitické podmínky stále více formují podobu humanitární práce v jednotlivých regionech.
Po sovětské invazi v roce 1979 je CARE nucena ukončit působení v Afghánistánu. Pomoc však pokračuje za hranicemi – směrem k afghánským uprchlíkům, kteří nacházejí útočiště v Pákistánu. Zároveň CARE zahajuje rozsáhlé operace na pomoc uprchlíkům z Kambodže, kteří přicházejí do táborů na thajských hranicích.
Po pádu diktatury Idiho Amina se CARE může v roce 1979 vrátit zpět do Ugandy, kde byla její činnost v roce 1973 přerušena. Organizace také spouští iniciativu „CARE for the Earth“, která zahrnuje projekty zalesňování v Guatemale, ochranářské aktivity v Indonésii a Kolumbii a pilotní environmentální projekty v Nigeru.
Distribuce potravin v oblasti Jabal El Halal v Egyptě.
O dvanáct let později ocenila organizace CARE prezidenta Bushe Mezinárodní humanitární cenou za jeho rozhodnutí nasadit americké vojáky k ukončení hladomoru v Somálsku. Na slavnostním předání ocenění prezident Bush řekl: „Od roku 1946 je CARE svědomím naší země.
V této dekádě CARE posiluje zaměření na rozvoj žen – zejména v Bangladéši – a postupně rozšiřuje programy zaměřené na základní zdravotní péči a podporu obživy žen i jinde ve světě.
Už v roce 1983 je patrné, že se Afrika blíží ničivému suchu – CARE proto rozšiřuje své aktivity na celém kontinentu. V roce 1985 pak Afrika zažívá nejhorší hladomor za celé století. Reakce veřejnosti po celém světě je obrovská a CARE výrazně zvyšuje objem pomoci.
Americká agentura USAID v této době financuje přes CARE program zaměřený na tvorbu kapitálu a podporu drobného podnikání. Významně se rozšiřují i programy zaměřené na zdravotnictví a CARE zakládá své specializované Potravinové programové oddělení.
Pomoc při hladomorech v Africe pokračuje i v letech 1986 a 1987. Navzdory úbytku finančních darů kvůli únavě dárců CARE nepolevuje – dál pomáhá komunitám postiženým suchem, například prostřednictvím výsadby stromů a programů ochrany půdy.
Organizace přechází na novou strukturu řízení s regionálními jednotkami a začíná se specializovat podle tematických oblastí. V roce 1987 označuje magazín Fortune CARE za „nejlépe řízenou charitativní organizaci“ v USA.
V roce 1988 se CARE stává první západní humanitární organizací, která zahájí práci v Číně – konkrétně pomocí farmářům se zajištěním chovu drůbeže a hospodářských zvířat. V témže roce CARE letecky dopravuje 50 000 CARE balíků pomoci (pro lidi v nouzi) do Sovětského svazu – první operace tohoto druhu v historii organizace. Spouští také své první programy prevence HIV/AIDS v Rwandě a Keni a vrací se do Afghánistánu po desetiletí války.
CARE dál rozvíjí environmentální aktivity i potravinovou pomoc, zároveň podporuje očkování a zdravotní péči. Díky jejím programům dosahuje proočkovanost půl milionu dětí a významně se snižuje dětská úmrtnost. Zakládá se specializované oddělení pro populační programy (plánované rodičovství) a celosvětově rostou iniciativy na podporu malých podniků.
Po válce v Perském zálivu v roce 1991 CARE organizuje rozsáhlou pomoc pro postižené oblasti. Do bývalého Sovětského svazu rozesílá během zimní potravinové krize 600 000 CARE balíků pomoci (pro lidi v nouzi), čímž dočasně obnovuje symbolický balík CARE jako reakci na novou krizi.
V tomtéž roce CARE spouští průlomový projekt spořicích skupin na venkově v Nigeru – model, který se později rozšíří po celé Africe a stane se základem tzv. VSLA (Village Savings and Loan Associations). Dnes funguje více než 20 milionů těchto spořicích skupin v různých zemích.
Rok 1992 se stává pro CARE největším rokem expanze – především v důsledku rozpadu Sovětského svazu. O rok později CARE USA přesouvá své sídlo z New Yorku do Atlanty a mění si název na „Cooperative for Assistance and Relief Everywhere“.
Ve stejném roce pomáhá CARE založit uprchlický tábor Dadaab v Keni poblíž hranic se Somálskem. Tento tábor patří dodnes mezi největší na světě. CARE zde zajišťuje potraviny, vzdělávání a další klíčové služby.
V roce 1993 CARE zřizuje zvláštní jednotku pro rychlou humanitární pomoc a rozvíjí i aktivity v oblasti advokační práce a veřejné politiky. Zároveň přijímá zásadní rozhodnutí zaměřit se strategicky na ženy a dívky jako klíčové hybatelky změny v boji proti chudobě – a začíná cíleně pracovat na odstraňování překážek, které jim brání v rozvoji.
V roce 1994 organizace rozjíždí školní programy v Bosně, pokračuje v potravinové pomoci na Haiti po vojenské intervenci a reaguje na genocidu a uprchlickou krizi ve Rwandě.
CARE také vstupuje do Palestiny po vzniku samosprávy v Gaze a na Západním břehu Jordánu. V Jižní Africe se rozvíjí nové programy v období po skončení apartheidu.
V roce 1995 CARE slaví 50 let existence. Současně dosahuje rekordního objemu financování i rozsahu programů. V následujících dvou letech CARE přijímá nový model zaměřený na podporu domácností, spolupráci s místními partnery, advokační práci a vybrané globální iniciativy.
Období po skončení studené války přináší nová rizika: ekonomické kolapsy, ozbrojené konflikty, hladomory, šíření infekčních nemocí i nárůst počtu uprchlíků. CARE v této době přijímá výzvu postavit se chudobě u její podstaty – a to skrze podporu lidské důstojnosti, rovnosti, udržitelnosti a silné občanské společnosti.
V roce 1999 CARE spouští program zrychleného vzdělávání pro dívky v Indii, které byly nuceny školu opustit kvůli chudobě nebo rodinným závazkům. Tento přístup se později rozšíří i do dalších zemí.
V roce 2001 CARE mění logo: tradiční pečeť nahrazuje „kruh rukou“, symbol solidarity a spolupráce, který organizace používá dodnes.
Důraz na lokální vedení se dál prohlubuje – více než 90 % zaměstnanců CARE nyní působí ve své vlastní zemi. Organizace podporuje rozmanitost a hledá lokální řešení. V roce 2000 například spouští program zaměřený na dospívající dívky v Kambodži, který klade důraz nejen na vzdělávání, ale i na změnu národní politiky vedoucí k vyloučení a chudobě. Tento přístup se později stává základem pro celosvětové vzdělávací programy CARE pro dívky.
V roce 2003 se CARE Thajsko mění na Raks Thai Foundation – první členskou organizaci CARE vedenou přímo z rozvojové země. Důraz na posílení místních hlasů se tak dostává do praxe.
Rok 2004 přináší v Bangladéši ambiciózní program SHOUHARDO, financovaný USAID. Jeho cílem je omezit podvýživu dětí. Výsledky programu překvapují i samotné dárce – CARE dokáže snížit výskyt zakrslosti u dětí dvakrát účinněji než běžné intervence. Klíčovým faktorem úspěchu je posílení postavení žen v domácnostech i komunitách.
Na konci roku 2004 zasahuje svět vlnu konfliktů – třicet zemí je zapleteno do válek a CARE čelí výzvám jako je terorismus, HIV/AIDS i dlouhotrvající humanitární krize. Přesto organizace dál pomáhá prostřednictvím rozvojových, krizových i obnovovacích programů.
Rok 2005 začíná s novou strategií – CARE se zaměřuje na čtyři klíčové oblasti: vzdělávání, humanitární pomoc, HIV/AIDS a přístup k vodě a sanitaci.
Zároveň se CARE stává jedním ze zakládajících partnerů kampaně ONE, zakládá síť CARE Action Network (v USA) a aktivně lobbuje u amerického Kongresu za podporu obnovy po tsunami i řešení globální vodní krize.
V tomtéž roce dojde k tragédii: po únosu a smrti ředitelky mise CARE v Iráku organizace svou činnost v zemi pozastavuje. K návratu dochází až v roce 2014, kdy CARE začne poskytovat pomoc lidem vysídleným během konfliktu v kurdské části severního Iráku.
Rok 2006 přináší jeden z největších zásahů CARE – organizace reaguje na ničivou vlnu tsunami, která na druhý svátek vánoční zasáhla 14 zemí Indického oceánu. CARE byla jednou z vedoucích humanitárních organizací a pomáhala komunitám v pěti zemích s obnovou domů, živobytí a podporou místního hospodářství. Pomoc dosáhla více než 1,3 milionu lidí.
Ve stejném roce nastupuje do čela CARE USA lékařka a bývalá šéfka CDC Dr. Helene Gayle. Organizace pod jejím vedením naplno přijímá strategii zaměřenou na ženy a dívky – skrze programy „Cesty k posílení“ (Pathways to Empowerment), které se soustředí na mateřské zdraví, vzdělávání, vedení a ekonomické příležitosti.
V roce 2007 se CARE USA rozhoduje ukončit tzv. „monetizaci potravin“ – tedy prodej americké potravinové pomoci na místním trhu, který se do té doby používal jako způsob financování rozvojových programů. Organizace hledá efektivnější a udržitelnější cesty pomoci, které by přinášely skutečnou změnu.
V roce 2009 vzniká program „Learning Tours“, financovaný Nadací Billa a Melindy Gatesových. CARE začíná pořádat intenzivní pracovní cesty pro politiky, vládní představitele a lídry veřejného života, aby se na vlastní oči přesvědčili o dopadech zahraniční pomoci – a poznali příběhy lidí, kterým CARE mění život.
Téhož roku spouští CARE Peru kampaň za změnu státní výživové politiky. Díky ní se podaří přesvědčit vládu, aby přijala strategii založenou na osvědčených metodách CARE. Výsledkem je snížení chronické podvýživy dětí na polovinu během jedné dekády – takto rychlý pokrok nezaznamenala žádná jiná země.
V roce 2014 se CARE podílí na prosazení novely amerického zemědělského zákona – Farm Bill – která umožňuje efektivnější poskytování potravinové pomoci v zahraničí. CARE čím dál více upřednostňuje nákupy potravin od místních producentů, čímž posiluje lokální ekonomiky a zároveň pomáhá efektivněji.
Téhož roku začíná CARE pracovat v uprchlickém táboře Azraq v Jordánsku, kam přicházejí syrští uprchlíci.
V březnu 2015 propuká občanská válka v Jemenu a CARE okamžitě přechází k humanitární pomoci. V červnu nastupuje do vedení CARE USA nová prezidentka a výkonná ředitelka Michelle Nunn, která střídá Helene Gayle.
V září 2015 získává CARE třetí fázi financování pro program SHOUHARDO v Bangladéši – celkem 88 milionů dolarů na období pěti let. Ve stejném roce se CARE spojuje s korporacemi jako Cargill a General Mills s cílem zlepšit životy drobných zemědělců a posílit globální dodavatelské řetězce – například v oblasti kakaa.
Rok 2016 je pro CARE významný – slavíme 25 let od založení spořicích skupin typu VSLA (Village Savings and Loan Associations). Fungují už ve 35 zemích, v téměř 200 000 skupinách s více než 5 miliony členů.
CARE zároveň zavádí čtyři hlavní tematické pilíře: krizová pomoc, výživa a potravinová bezpečnost, ekonomické posílení žen a mateřské zdraví. Organizace se jako první mezinárodní neziskovka rozhodne měřit svůj globální dopad podle cílů udržitelného rozvoje OSN – a ukazuje, že díky jejím projektům se podařilo zlepšit životní situaci více než 64 milionů lidí.
V tomtéž roce si CARE připomíná 70 let od prvního CARE balíku pomoci (pro lidi v nouzi). Symbolicky nechává několik bývalých dětských uprchlíků, kteří ho v Evropě v minulosti dostali, napsat dopisy dnešním syrským uprchlickým dětem v Jordánsku. Tato kampaň s názvem Dopisy naděje inspirovala více než 10 000 lidí po celém světě, aby přidali své vzkazy solidarity.
Kampaň vyvrcholila na konferenci CARE ve Washingtonu, kde dopisy převzali syrští uprchlíci – a slavnostního aktu se zúčastnila i Madeleine Albright, sama někdejší dítě uprchlíků.
V roce 2017 CARE zasahuje v několika velkých krizích. V Barmě je Rohingům upírána základní lidská práva a statisíce lidí prchají do Bangladéše. Ve Venezuele sílí hospodářský kolaps, inflace a nedostatek léků – CARE pomáhá uprchlíkům v sousedních zemích. Za svou reakci na tajfun Haiyan získává CARE Filipíny prestižní World Habitat Award.
Do roku 2018 zasahují změny klimatu miliony lidí – bouře sílí, sucho se prohlubuje, objevují se nová ohniska konfliktů. Válka v Sýrii, která začala v roce 2011, se přelévá do dalších krizí v Jemenu, Jižním Súdánu, Myanmaru nebo Demokratické republice Kongo. V reakci na to CARE během pěti let trojnásobně rozšiřuje rozsah své krizové pomoci.
CARE se zároveň více angažuje v oblasti ženských práv. Díky týmům v Asii a Latinské Americe se podaří prosadit nový Úmluvy ILO proti násilí a obtěžování na pracovišti – historický milník pro ekonomické postavení žen a jejich bezpečí v práci.
V roce 2019 slaví CARE 20 let škol Udaan (nyní SOAR) v Asii a Africe – s cílem vzdělat tři miliony dalších dívek.
Rok 2020 přináší pandemii COVID-19. CARE reaguje ve více než 60 zemích včetně USA. Poskytuje hygienické balíčky, zajišťuje přístup k čisté vodě, instaluje stanice na mytí rukou na veřejných místech a rozjíždí osvětu o ochraně zdraví. Symbolický CARE balík pomoci (pro lidi v nouzi) zažívá znovuzrození – tentokrát ve formě digitální podpory nebo dárkových poukazů pro pracovníky v první linii.
