Nejnovější analýza IPC potvrzuje výrazné zhoršení situace v severní Keni. Za jediný rok vzrostl počet lidí trpících akutním hladem o 52 %. Keňa přitom nebývá zemí, která by figurovala mezi nejhoršími potravinovými krizemi světa – o to víc vypovídá toto číslo o tom, jak rychle se podmínky zhoršily.
V severních a severovýchodních keňských hrabstvích jsou znaky krize viditelné na každém kroku: vyschlé vrty, hynoucí dobytek, děti s propadlými tvářemi – příznaky akutní podvýživy. Rodiny, jejichž obživa závisí na stádech, přicházejí o zvířata po dvou po sobě jdoucích sezónách s podprůměrnými nebo zcela chybějícími srážkami.
Nová zpráva Integrované klasifikace potravinové bezpečnosti (IPC) potvrzuje, že sucho svírající severní Keňu přivedlo 3,3 milionu lidí do situace vysoké akutní potravinové nejistoty. Jde o nárůst o 52 % za jediný rok. Z toho 400 000 lidí se nachází v nouzové fázi (IPC Fáze 4), tedy ve stavu vyžadujícím okamžitou záchranu životů. Nejzranitelnější skupiny čelí souběhu nedostatku potravy a vysoké nemocnosti.
Alarmující je, že nejzávažnější a životu bezprostředně ohrožující úrovně akutní podvýživy (IPC Fáze 5) byly potvrzeny ve třech oblastech na severu země: Mandera, Marsabit a Turkana South and East. Děti zde nesou nejtěžší břemeno – více než každé třetí je postiženo podvýživou a bez okamžitého navýšení pomoci roste riziko, že zemřou na vyhladovění, nemoci či jiné preventabilní příčiny.
Mimořádně vážná je situace v Dadaabu, jednom z největších uprchlických táborů na světě s více než 400 000 obyvateli. Vlastní průzkum CARE Kenya z prosince 2025 ukázal, že 54 % uprchlíků trpělo těžkým hladem, 86 % omezilo počet denních jídel a více než polovina se uchylovala k zoufalým strategiím přežití.
V roce 2025 pak přišly škrty: potravinová pomoc byla snížena na 68 % původního objemu a denní přídělky vody byly sníženy z 20 na pouhých 10 litrů na osobu a den. Jde o nejnižší úroveň pomoci, kterou Dadaab za svých 35 let existence zažil.
Podle zpráv Národního úřadu pro řešení sucha (NDMA) zůstalo hrabství Garissa v alarmní fázi a mezi prosincem 2025 a únorem 2026 se jeho situace dále zhoršila. Srážky byly výrazně pod normálem: v prosinci 29,49 mm (54 % pod průměrem), v lednu 3,81 mm (69 % pod průměrem) a v únoru 2,13 mm (64 % pod průměrem). Index vegetačního pokryvu (VCI) klesl z 36,55 v prosinci na 20,17 v únoru a vzdálenosti, které musí dobytek urazit za vodou, vzrostly z 11 na 15,1 km.
„To, že tyto prahy jsou překračovány právě teď – na samém začátku suchého období – ukazuje, jak vážná je situace v keňských aridních a semiaridních hrabstvích. Zjištění zprávy odpovídají tomu, co naše týmy dokumentují v Garisse a Mandeře. Čekat, až hlad dosáhne katastrofální úrovně, než začneme jednat, je nepřijatelné. Když komunity nemají čas se zotavit z jednoho sucha dříve, než přijde další, jsou kumulativní škody obrovské.”
Getrude Misango, ředitelka CARE Kenya
Nynější sucho navazuje na ničivé sucho z let 2021–2023. Mnoho domácností nemělo čas obnovit stáda, doplnit úspory ani zregenerovat vyčerpanou půdu. V aridních hrabstvích pastevecké komunity hovoří o současném suchu v pojmech, které odrážejí historický alarm.
Protokol léčby dětí trpících akutní podvýživou přitom existuje a CARE a její partneři mají dlouholeté zkušenosti s jeho realizací. Chybí jediná věc: historicky bezprecedentní škrty v pomoci znamenají, že prostředků je příliš málo na to, aby bylo možné zachránit všechny ohrožené děti.
Situace je zvláště tíživá pro ženy a dívky, které jsou při nedostatku potravy zpravidla poslední u jídla a při kolapsu rodinných copingových strategií jsou nejčastěji vystaveny riziku vykořisťování – včetně genderově podmíněného násilí a nucených sňatků.
CARE Kenya a její partneři působí v hrabstvích Garissa a Mandera již desítky let. Jejich práce zahrnuje nouzovou rehabilitaci vrtů, potrubí a solárních vodních systémů; komunitní screening podvýživy a doporučení k péči pro děti do pěti let a těhotné a kojící ženy; a opatření zaměřená na prevenci zneužívání žen a dívek.
CARE a její partneři vyzývají dárce, aby naléhavě navýšili objem i kvalitu financování krizové odpovědi v Keni. Klíčová role místních a ženami vedených organizací, které jsou nejlépe schopny pomoci lidem v nouzi, musí být podpořena přímým financováním.
1,76 milionu lidí, kteří dnes v keňských aridních hrabstvích potřebují humanitární pomoc, jich může být v polovině roku 2026 více než 2,1 milionu. Každý týden prodlení zvyšuje rozsah utrpení i náklady na odpověď.
Je čas jednat – dříve, než selže další sezóna, dříve, než více dětí pocítí důsledky podvýživy, dříve, než další rodiny přijdou o vše.
