Tato lekce se může zdát jednoduchá, ale pro mnohé z těchto dívek znamená tichou revoluci. Je to okamžik, kdy znovu objevují sebedůvěru a mohou si představit budoucnost, která přesahuje válečnou krizi.
Jedná se o jedno ze setkání v rámci programu rozvoje životních dovedností, které probíhají v Bezpečném prostoru pro ženy a dívky (WGSS). Ten provozuje partnerská organizace Shafak s podporou CARE a Evropské unie. Setkání jsou součástí programu „Moje bezpečí, moje pohoda“ a pomáhají dospívajícím dívkám posílit sebevědomí, zlepšit komunikační dovednosti a naučit se techniky řešení problémů a rozhodování.
Tato interaktivní setkání vedou vyškolené lektorky, které dívky provázejí diskusemi, hrami a reflexními cvičeními. Dívky se tak mohou svobodně a bezpečně vyjádřit. Pro mnohé účastnice tato setkání znamenají víc než jen učení – nabízejí pocit sounáležitosti.
„Nápad těchto setkání se mi moc líbil, chtěla jsem se hned připojit,“ říká Rama*, dvanáctiletá studentka sedmé třídy z Idlibu. „Už od prvního dne jsem byla šťastná. Líbila se mi atmosféra, lektorky, kresby na stěnách i to, že potkám jiné dívky.“
Rama sní o tom, že se jednou stane právničkou. „Chci bránit chudé lidi a zastat se těch, kteří nemají nikoho, kdo by je podpořil,“ říká s odhodlaným úsměvem.
Vzpomíná na jednu aktivitu, která ji trvale ovlivnila: učení, jak rozlišovat mezi krátkodobými a dlouhodobými cíli. „Pomohlo mi to uspořádat si priority. Teď každé ráno přemýšlím o svých cílech, než začnu den. Dává mi to energii a motivaci.“
Rama dodává, že díky programu se cítí bezpečněji a sebevědoměji před začátkem nového školního roku. „Některé děti říkají, že škola je nuda, ale já ji miluju. Vidím to jako příležitost učit se a potkávat se s přáteli. Vstávám brzy a každý den jdu do školy s nadšením.“

Pro Saru*, další studentku sedmé třídy, se centrum stalo vrcholem týdne.
„Úterý netrpělivě vyhlížím, protože ten den máme naše setkání,“ říká. „Lektorky se stále usmívají a učí nás být optimistické.“
Sara říká, že se naučila sama rozhodovat, komunikovat s rodinou a plánovat svou budoucnost. „Nejdůležitější, co jsem získala, je sebedůvěra,“ vysvětluje. „Teď si snadno najdu přátele a umím si stanovit cíle. Mým dlouhodobým cílem je stát se dětskou lékařkou a krátkodobým cílem je více pomáhat mamince doma.“
Její nadšení pro učení z ní jen září, když mluví o novém školním roce. „Jsem ráda, že potkám své staré přátele a učitele, a možná i nějaké nové.“

Uvnitř centra Nahed, lektorka psychosociální podpory ze Shafaku, začíná každé setkání přivítáním dívek a vysvětlením služeb centra – od psychologické podpory a case managementu po právní pomoc a mechanismy pro podávání stížností.
Načasování těchto setkání je záměrné, dodává. „Zahájení programu na začátku školního roku pomáhá dívky motivovat a nasměrovat je na cestu učení a růstu.“
Pro Nahed však setkání jdou daleko za hranice budování dovedností. „Někdy dívky nemají doma pohodlné nebo bezpečné místo, kde by mohly sdílet své myšlenky,“ vysvětluje. „Tady zajišťujeme soukromí, důvěrnost a atmosféru důvěry. Tohle je jejich prostor, kde mohou svobodně mluvit, vyměňovat si nápady a růst.“
Když setkání končí, dívky opouštějí místnost a povídají si se smíchem, jejich hlasy jsou plné sebevědomí a kroky lehčí.

V regionu, kde léta konfliktu a vysídlení narušila vzdělávání a omezila příležitosti pro dívky, představují tyto bezpečné prostory naději. Poskytují nejen učení, ale i uzdravení.
Pro Ramu, Saru a desítky dalších začíná tato cesta jednou jednoduchou, ale silnou pravdou: Záleží na nich, záleží na jejich hlase a jejich sny jsou uskutečnitelné.

