Více než 100 organizací vyzývá Izrael, aby přestal zneužívat pomoc jako nástroj války

Přestože izraelské úřady tvrdí, že humanitární pomoc do Gazy není nijak omezována, většina významných mezinárodních nevládních organizací nedokázala od 2. března dopravit do Gazy jediný kamion s životně důležitými zásobami.

Místo aby Izrael vyřešil rostoucí hromadění pomoci, odmítl desítkám organizací povolení k jejímu doručení s odůvodněním, že „nejsou oprávněny poskytovat pomoc“. Jen v červenci bylo na tomto základě zamítnuto více než 60 žádostí.

Výsledkem je, že humanitární pomoc za miliony dolarů – potraviny, léky, voda a přístřešky – zůstává uvězněna ve skladech v Jordánsku a Egyptě, zatímco obyvatelé Gazy hladovějí.

„Anera má připraveny zásoby za více než 7 milionů dolarů – včetně 744 tun rýže, což odpovídá šesti milionům jídel – které jsou blokovány v Ašdodu, jen pár kilometrů od Gazy,“ říká Sean Carroll, prezident a ředitel organizace Anera.

Mnohé z těchto organizací, kterým je nyní přístup odepřen, působí v Gaze už desítky let. Mají důvěru místních komunit a zkušenosti s bezpečným doručováním pomoci. Jejich vyloučení způsobilo, že nemocnice jsou bez základních potřeb, děti, senioři a lidé s postižením umírají hlady nebo na běžně léčitelná onemocnění. Sami pracovníci pomáhající organizací často chodí do práce hladoví.

Tento záměrný blokovací postup je důsledkem nových pravidel pro registraci mezinárodních nevládních organizací (INGO), která Izrael zavedl v březnu. Nově může být registrace zamítnuta na základě vágních a politicky motivovaných kritérií, například kvůli údajnému „zpochybňování legitimity“ státu Izrael. Organizace varují, že tento proces byl vytvořen s cílem omezit nezávislé organizace, umlčet kritické hlasy a cenzurovat humanitární zprávy. Takové administrativní překážky jsou v rozporu s mezinárodním právem, protože upevňují kontrolu Izraele nad okupovaným palestinským územím.

Pokud organizace nesplní nové požadavky – včetně povinného předání údajů o soukromých dárcích, úplných seznamů palestinských zaměstnanců a dalších citlivých informací kvůli tzv. „bezpečnostní prověrce“ izraelským úřadům – hrozí jim ukončení činnosti v Gaze a na Západním břehu včetně východního Jeruzaléma. Mnohé organizace by pak musely do 60 dnů stáhnout veškerý svůj mezinárodní personál. Některé z nich už dokonce obdržely ultimátum, aby do 7 dnů předaly seznam palestinských zaměstnanců.

Neziskové organizace jasně uvedly, že sdílení takových údajů je nejen nezákonné (včetně porušení předpisů na ochranu osobních údajů), ale také nebezpečné a v rozporu s humanitárními principy. V nejnebezpečnějším prostředí pro humanitární pracovníky na světě – kde 98 % obětí mezi humanitáři tvoří Palestinci – neexistují žádné záruky, že by tyto informace nemohly být zneužity, nebo že by tím nebyl ohrožen jejich život či práce. Organizace se obávají, že požadavky slouží k podpoře vojenských a politických cílů izraelské vlády.

Obavy organizací se dnes naplňují: registrační systém se stal nástrojem k dalšímu blokování pomoci – a odpírání jídla a léků – ve chvíli, kdy se Gaze reálně blíží scénář hladomoru.

„Od plného uzavření Gazy 2. března se CARE nepodařilo dostat za hranice ani jednu zásilku z našich předem připravených zásob v hodnotě 1,5 milionu dolarů,“ uvedla Jolien Veldwijk, ředitelka CARE pro Palestinu. „Jde přitom o zásadní pomoc: potravinové balíčky, zdravotnický materiál, hygienické a důstojnostní balíčky, potřeby pro matky a děti. Naším posláním je zachraňovat životy – ale kvůli registračním omezením zůstávají lidé bez jídla, léků a ochrany, které akutně potřebují.“

„Oxfam má na skladě zboží za více než 2,5 milionu dolarů, které Izrael odmítl vpustit do Gazy – zejména vodohospodářské a hygienické potřeby a potraviny,“ uvedla Bushra Khalidi, vedoucí politického oddělení Oxfamu. „Tento registrační proces vysílá mezinárodním organizacím jasný vzkaz: možnost působit v Gaze je podmíněna tím, že se vzdají své nezávislosti a práva veřejně mluvit.“

Tato omezení jsou součástí širší strategie, jejíž součástí je i tzv. „GHF“ systém – militarizovaný mechanismus distribuce pomoci, který se sice tváří jako humanitární řešení, ale ve skutečnosti slouží jako smrtící nástroj kontroly. Od jeho spuštění bylo v okolí GHF míst zabito nejméně 859 Palestinců.

„Militarizovaná distribuce potravin proměnila hlad v nástroj násilí a utrpení. Rozdávání pomoci v GHF zónách provází extrémní násilí a smrt – zejména mladých palestinských mužů, ale i žen a dětí, kteří tam přišli v naději, že dostanou jídlo,“ uvedl Aitor Zabalgogeazkoa, krizový koordinátor Lékařů bez hranic v Gaze.

Požadujeme:

• naléhavě tlačit na Izrael, aby přestal zneužívat humanitární pomoc jako nástroj válečné strategie – včetně byrokratických překážek, jakými jsou nová registrační pravidla;
• trvat na tom, že mezinárodní organizace nesmí být nuceny sdílet citlivé osobní údaje, čímž by porušily nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), ohrozily bezpečí svého personálu nebo ztratily nezávislost;
• požadovat okamžité a bezpodmínečné otevření všech pozemních hraničních přechodů, aby mohla být doručena život zachraňující humanitární pomoc.

Poznámky pro média

• Okupované palestinské území je nejnebezpečnějším místem pro humanitární pracovníky na světě – 98 % z nich tvořili Palestinci. Z celkového počtu 517 humanitárních pracovníků zabitých v letech 2023–2025 jich bylo 509 právě z Palestiny (zdroj: databáze Aid Worker Security Database).
• Už 6. května varovalo 55 organizací, že nové registrační podmínky Izraele ohrožují humanitární činnost i mezinárodní právo.
• 1. července přes 200 organizací vyzvalo k okamžitému ukončení smrtícího GHF systému a návratu k humanitární koordinaci pod vedením OSN.
• 23. července více než 100 organizací varovalo, že v Gaze se rozmáhá masové hladovění a lidé, kterým pomáháme, doslova chřadnou.
• 29. července organizace IPC potvrdila, že v Gaze se odehrává nejhorší scénář hladomoru.
• Izrael opakovaně popírá, že by omezoval množství pomoci vstupující do Gazy – včetně července 2025, kdy bylo většina žádostí o vstup zásilek zamítnuta.
• 31. července Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva uvedl, že od 27. května bylo při snaze získat jídlo zabito nejméně 1 373 Palestinců: 859 v okolí GHF lokalit a 514 na trasách potravinových konvojů. Většinu těchto zabití mají na svědomí izraelské síly.
• 4. srpna zahynul v Gaze palestinský zdravotník poté, co ho zasáhl letecký shoz pomoci.
• 5. srpna média informovala, že izraelské úřady plánují úplnou okupaci Pásma Gazy.
• 6. srpna varovaly agentury OSN a humanitární organizace, že bez okamžité změny hrozí v následujících týdnech zrušení registrace většiny mezinárodních organizací.
• Téhož dne nizozemský Úřad pro ochranu osobních údajů (DPA) konstatoval, že požadavky Izraele na sdílení údajů v rámci registračního procesu porušují nařízení GDPR a že INGOs by jim neměly vyhovět. Jediným řešením je změna požadavků ze strany Izraele a diplomatický protest.
• 7. srpna organizace Lékaři bez hranic vydala zprávu, že distribuce potravin v Gaze řízené GHF představují „organizované zabíjení a odlidštění“ a je třeba je okamžitě zastavit.
• 10. srpna organizace Save the Children oznámila, že od října 2023 v Gaze zemřelo kvůli hladovění už 100 dětí.
• 12. srpna skupina zvláštních zpravodajů OSN zaslala dopis izraelské vládě, v němž vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že nové registrační podmínky oslabují schopnost organizací pracovat nezávisle, nestranně a bez hrozby odvety. Povinnost hlásit personální údaje INGOs ve válečném kontextu může vážně ohrozit bezpečí jejich zaměstnanců a lidí, kterým pomáhají.

Organizace, které se připojily k výzvě