Lékařské centrum CARE poskytuje screening podvýživy a terapeutickou stravu, čímž zmírňuje hlad dětí, těhotných a kojících žen.

Sedmadvacetiletá Noura se svým jedenáctiměsíčním synem trpělivě čekala ve frontě na vyšetření podvýživy v primárním zdravotnickém centru CARE v Deir Al-Balah. Její syn už kvůli podvýživě zmeškal několik důležitých vývojových milníků, jako je lezení nebo prořezávání zoubků.

„Můj syn potřebuje umělou výživu, ale žádná není k dostání. Dávám mu prázdnou lahvičku jen proto, abych ho rozptýlila,“ vypráví Noura. „Sotva ho zvládám kojit, protože se sama pořádně nenajím.“

Noura vstává každý den brzy ráno a pěšky se vydává hledat levnou mouku, aby mohla upéct pár placek chleba. Chce alespoň trochu utišit hlad svých dětí. Než se vrátí domů, čas snídaně už dávno uplynul. Začne proto rovnou s přípravou prvního jídla dne, lehkého oběda, který se skládá z luštěnin, cizrny nebo rýže bez jakékoliv zeleniny. Občas se jí podaří sehnat jedno nebo dvě rajčata za nižší cenu, aby dětem alespoň trochu obohatila jídelníček.

„Nemáme co jíst. Jsme na tom jako všichni ostatní. Když se něco dá koupit, koupíme to. Jinak přežíváme o chlebu,“ dodává Noura. „Vajíčka ani mléko nejsou k dostání, zelenina je velmi drahá a konzervy už skoro nejsou k sehnání. Vezmeme si, co je, ale kvalita je hrozná.“

„Chybí mi všechno, co jsme dřív měli: mléko pro děti, vajíčka, maso a další výživné potraviny, které děti potřebují k zdravému růstu, jako je ovoce. Kojenecká výživa je extrémně drahá. Dětem už nemůžeme dát vajíčka, jedno stojí 20 šekelů (zhruba 120 Kč). Komu ho koupíte? Jedenáctiměsíčnímu miminku, které potřebuje jídlo k růstu? Nebo mým starším dětem, které už zapomněly, jak chutnají vajíčka, banány nebo meloun? Už se mě ptají: ‘Mami, co je to meloun?'”

Nejzákladnější potřeby se stávají nemožným úkolem

„Většina rodin v Gaze si nemůže dovolit ani malý pytlík mouky, aby upekla chleba pro své hladovějící děti,“ říká Jolien Veldwijk, ředitelka CARE pro Palestinu (Západní břeh Jordánu a Gaza). „Průměrná osmičlenná rodina by potřebovala nejméně dva pytle mouky, aby přežila jen na chlebu. Válka zuří už téměř dva roky a většina lidí přišla o domovy a živobytí. Zajištění těch nejzákladnějších potřeb pro rodiny a děti je tak každým dnem téměř nesplnitelným úkolem.“

Od ledna 2025 proběhl v primárním zdravotnickém centru CARE v Deir Al-Balah screening 5 528 dětí a 2 811 těhotných a kojících žen na akutní podvýživu. Jedenáct procent dětí a 36 % žen trpělo mírnou nebo těžkou akutní podvýživou. S pomocí partnerů OSN poskytla organizace CARE více než 170 000 hotových terapeutických a doplňkových výživových balíčků, které pomáhají bojovat proti podvýživě.

„Pokud válka pokračuje, měli by alespoň otevřít přechody, aby se k nám dostaly potraviny, jídlo pro děti,“ říká další matka, která přišla do centra pro výživové doplňky. „Naše děti nedostávají žádné vitamíny z ovoce ani zeleniny a přežívají na jednom nebo dvou jídlech z luštěnin nebo chleba denně. Chodí ve frontách na polévku, někdy musí urazit velkou vzdálenost, aby našly výdejnu. Dlouhé hodiny čekají na slunci ve frontách plných dalších hladových dětí. Často se vracejí domů s prázdnými hrnci. Můj syn si ošklivě popálil tělo, když se na něj při snaze nabrat si jídlo vylilo něco horkého. Přišli jsme sem na kliniku, abychom dostali doplňky stravy pro děti, protože prostě není žádné jiné jídlo k dispozici.“