Plný sál ve Skautském institutu, konkrétní debata bez frází a silná účast zástupců byznysu, státní správy, ambasád i občanské společnosti. Tak vypadalo diskuzní odpoledne „Ukraine: Pathways to Recovery“, které uspořádala CARE Česká republika pod záštitou Business Clubu Ukrajina při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR.

Nemluvilo se jen o podnikání ve válečné zóně. Diskuse se rychle stočila k zásadní otázce: co se stane, pokud z podpory Ukrajiny ustoupíme?

Kontinuita podpory není samozřejmost

V době, kdy se diskutují výrazné škrty v humanitární a rozvojové pomoci, zaznělo během panelu jasné varování.

„Podpora zdravotnictví ve frontových a zasažených oblastech je klíčová pro udržení stability. Pokud chceme, aby se region dlouhodobě stabilizoval, nemůžeme si dovolit přerušit kontinuitu pomoci,“

uvedla Ludmila Kucer, programová ředitelka CARE Česká republika.

Právě zdravotnictví patří mezi oblasti, kde je dopad přerušení podpory nejcitelnější. CARE Česká republika se v loňském roce zapojila například do projektu MEDEVAC, který umožňuje poskytovat specializovanou lékařskou péči lidem zasaženým válkou a podporovat zdravotnické kapacity v kritických regionech.

„Takové projekty nejsou jednorázovou pomocí. Jsou součástí systému, který pomáhá držet infrastrukturu a důvěru pohromadě,“

doplnila Ludmila Kucer.

Byznys jako stabilizační prvek

Debata zároveň ukázala, že soukromý sektor hraje při obnově země zásadní roli.

„Modernizace zdravotnictví prostřednictvím pokročilých technologií není luxus. Je to základ stability,“

zdůraznil Alexandr Jernek, Director Strategic Projects ve společnosti LINET Group.

LINET dlouhodobě působí na ukrajinském trhu a podílí se na modernizaci nemocnic i dodávkách zdravotnické techniky. Podle Jerneka je dnes klíčové nejen dodat vybavení, ale budovat dlouhodobá partnerství a přenášet know-how.

„Dlouhodobá přítomnost firem je signálem důvěry. A důvěra je v době války jednou z nejcennějších hodnot,“ zaznělo během diskuse. „Důvěru budujeme všichni aktéři spolu – veřejná správa, byznys i organizace, které poskytují pomoc na místě,“

doplnil zástupce společnosti LINET.

Podobně hovořila i Michaela Macharik, prezidentka Česko-ukrajinské smíšené obchodní komory, která dlouhodobě propojuje české a ukrajinské podnikatelské prostředí.

„České firmy mají na Ukrajině jedinečné postavení. Kontinuita státní i expertní podpory je pro ně zásadní. Oslabení angažovanosti by mělo dopad nejen na Ukrajinu, ale i na naši vlastní ekonomickou pozici,“ uvedla.

Zároveň dodala: „Jestli uvažujete o přítomnosti a podnikání na Ukrajině, správný čas je teď. Není na co čekat.“

Strategická volba, ne krátkodobé gesto

Panelová diskuse ukázala, že obnova Ukrajiny není abstraktní politický pojem. Je to každodenní práce lidí v terénu, rozhodování firem, investice do infrastruktury i koordinace státních nástrojů.

Zazněla shoda: slabší angažovanost České republiky by nebyla jen problémem pro Ukrajinu. Byla by problémem i pro nás – pro naši bezpečnost, ekonomiku i důvěryhodnost.

Obnova Ukrajiny tak není pouze otázkou solidarity. Je to strategická volba, která bude mít dlouhodobé dopady na stabilitu regionu i postavení České republiky v Evropě.

CARE Česká republika bude i nadále podporovat dialog mezi státní správou, soukromým sektorem a občanskou společností. Právě propojení těchto tří pilířů je předpokladem, aby systém podpory, budovaný řadu let, zůstal funkční i v době rostoucí nejistoty.