Navrhované škrty v zahraniční humanitární a rozvojové pomoci České republiky představují zásadní riziko nejen pro lidi v krizových oblastech, ale i pro bezpečnost a mezinárodní postavení Česka. Podle humanitárních organizací včetně CARE Česká republika by omezení pomoci vedlo k dalšímu šíření konfliktů, nárůstu nucené migrace a vyšším nákladům pro Evropu i Českou republiku.

Z návrhu státního rozpočtu, který má projednávat Parlament ČR, vyplývá dramatické omezení zahraniční pomoci oproti roku 2025. Konkrétně jde o:

• pokles humanitární pomoci přibližně o 70 % (ze 165 mil. Kč na 50 mil. Kč)
• snížení prostředků na zahraniční rozvojovou spolupráci přibližně o 40 % (z 562 mil. Kč na 334 mil. Kč)
• omezení programu transformační spolupráce o 70 % (ze 100 mil. Kč na 30 mil. Kč)
• zrušení 500 mil. Kč určených na Program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské pomoci Ukrajině

Tyto škrty by podle odborníků znamenaly přímý dopad na statisíce lidí žijících v konfliktech a humanitárních krizích a zároveň zvýšily bezpečnostní rizika i migrační tlak směrem k Evropě.

CARE: konkrétní dopady české pomoci v praxi

CARE Česká republika patří dlouhodobě mezi klíčové realizátory české humanitární pomoci v nejtěžších krizích světa. Jen v roce 2025 pomohla CARE díky českým prostředkům více než 120 000 lidem v zemích postižených válkami, násilím a klimatickými katastrofami.

Jedním z nejvýraznějších příkladů je Súdán, který dnes čelí jedné z nejhorších humanitárních krizí na světě. V roce 2025 zde CARE zajistila pitnou vodu, hygienu a základní ochranu pro 9 760 lidí, kteří museli opustit své domovy. Do vysídleneckých lokalit bylo dodáno více než 4,1 milionu litrů bezpečné pitné vody, která je v tamních podmínkách klíčová pro prevenci nemocí, násilí i dalšího kolapsu komunit.

Programová ředitelka CARE Česká republika Ludmila Kucer k tomu říká:

„V Súdánu dnes nejde jen o humanitární pomoc v úzkém slova smyslu. Jde o to, zda lidé vůbec přežijí a zda budou mít možnost zůstat tam, kde žijí. Pokud podobné programy v roce 2026 skončí, nebude to znamenat jen více nemocí a násilí na místě, ale také další vlnu nucené migrace. Lidé, kteří ztratí i tuto poslední pomoc, prostě nebudou mít jinou možnost než odejít – a tlak se nevyhnutelně přesune i směrem k Evropě.“

Pomoc v zahraničí je otázkou bezpečnosti České republiky

Humanitární a rozvojová pomoc má přímý dopad na stabilitu krizových regionů a tím i na bezpečnost Evropy. Umožňuje lidem přežít, obnovovat základní služby a zůstat ve svých domovech, místo aby byli nuceni migrovat.

Katarína Král, strategická ředitelka CARE Česká republika, upozorňuje:

„Humanitární pomoc dnes není otázkou charity, ale strategické bezpečnosti. Projekty CARE v krizových regionech pomáhají stabilizovat celé oblasti ještě předtím, než se krize přelije dál. Každý výpadek pomoci znamená vyšší riziko násilí, kolaps základních služeb a nárůst nucené migrace. Pokud se stáhneme z míst, kde lidé bojují o přežití, důsledky velmi rychle pocítíme i v Česku – a budou nás stát násobně víc než samotná prevence.“

Podle výzkumů agentury STEM si nadpoloviční většina české veřejnosti přeje, aby se zdravotnická a humanitární pomoc Ukrajině a dalším krizovým regionům zachovala nebo dokonce posílila.

Škrty oslabí i postavení Česka ve světě

České humanitární organizace mají v řadě zemí dlouhodobě budovaná partnerství, místní týmy a důvěru komunit. Náhlé a plošné škrty ohrožují kontinuitu programů, efektivitu již investovaných prostředků i reputaci České republiky jako spolehlivého mezinárodního partnera.

Zahraniční pomoc navíc často funguje jako páka pro další financování z Evropské unie a od mezinárodních dárců. Omezení národních zdrojů tak může znamenat i ztrátu navazujících evropských prostředků a oslabení zapojení českých expertů a firem do mezinárodních projektů.

Kontakty pro média – CARE Česká republika

Katarína Král
strategická ředitelka CARE Česká republika
katarina.kral@care.cz
+420 739 324 019

Tisková zpráva FoRS – Českého fóra pro rozvojovou spolupráci