Dohuk, 3.8.2024
Deset let od začátku genocidy jezídů se přeživší, včetně žen a dívek, stále snaží znovu vybudovat svůj život. CARE je hluboce znepokojena problémy, kterým tito lidé čelí kvůli dlouhodobému vysídlení a překážkami, které celým rodinám brání v návratu domů.
Více než 1,1 milionu Iráčanů, včetně mnoha jezídů, zůstává vnitřně vysídlených v mnoha provinciích. Přes veškerou snahu se nemohou vrátit kvůli obavám o svou bezpečnost, nedostatku příležitostí k obživě a omezenému přístupu k základním službám.
Nedávná studie CARE odhalila, že vysídleným lidem brání v návratu do jejich domovů také klimatická krize, protože měnící se počasí v Iráku stále více ztěžuje bývalým zemědělcům udržet si živobytí. Více než polovina dotázaných, kteří plánují návrat domů, očekává v důsledku změny klimatu problémy týkající se příjmů a vody.
„Každý vysídlený jezíd sní o návratu do své vlasti. Sindžár, jejich domovský region, má pro jeho obyvatele i pro celý Irák hluboký kulturní a emocionální význam. Každý návrat vnitřně vysídleného obyvatelstva však musí být dobrovolný a musí probíhat za bezpečných podmínek,“
říká Kadry Furany, ředitelka CARE Irák.
Jezídové, kteří byli nuceni uprchnout, se stále obávají o své životy v případě návratu. V regionu nadále panuje napětí. Přítomnost ozbrojených skupin představuje významnou bezpečnostní hrozbu pro všechny, zejména však pro ženy a dívky, včetně rizika únosů, znásilnění a násilí. Vesnice a města jsou stále z velké části zničeny.
Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) OSN zůstalo v Sindžáru 80 procent veřejné infrastruktury a 70 procent domů v troskách a domovy mnoha obyvatel zůstávají neobyvatelné. Většina oblasti stále trpí vážným nedostatkem základních služeb, pracovních příležitostí a sociální pomoci, což dále odrazuje od návratu vnitřně vysídlených osob. Kvůli nebezpečným a nevyhovujícím podmínkám se vysídlenci nechtějí ani nemohou vrátit domů.
Od konce konfliktu byl zaznamenán výrazný pokrok v oblasti míru a obnovy, kdy se do země vrátilo přibližně 4,8 milionu Iráčanů. Je však zapotřebí více úsilí k zajištění bezpečného, dobrovolného a důstojného návratu ostatních tak, aby ženy a dívky měly přístup k základním sociálním službám, včetně vzdělávání, zdravotní péče a ochraně, a také k ekonomickým příležitostem. CARE požaduje zvýšenou mezinárodní podporu a komplexní přístup, který by všem lidem umožnil bezpečný a důstojný dobrovolný návrat do vlasti.
Jezídům můžete nyní pomoci i Vy. Děkujeme.
Kontakt pro média:
Uta Gaiser-Hood
gaiserhood@care.de
Huda Ali
hudaali@care.de
Kadry Furany, ředitelka CARE Irák, je k dispozici pro rozhovory v angličtině.
CARE Irák a její partnerská organizace The Lotus Flower se zabývají kritickými aspekty ochrany vnitřně vysídlených žen, mužů, dívek a chlapců v osadách. Jejich cílem je oslovit 9 000 vnitřně vysídlených osob s osvětou, která jim pomůže činit informovaná rozhodnutí. Pracovníci v terénu monitorují nedostatky v ochraně a službách a jejich cílem je podpořit 1 600 osob. Na řešení různých potřeb v oblasti ochrany je poskytována peněžní pomoc. Podpora v rámci duševního zdraví se zaměřuje na 2 800 osob. Školící iniciativy posilují místní kapacitu pro udržitelné služby v oblasti ochrany. CARE se aktivně podílí na činnosti Platformy pro ochranu.
