Pandemie COVID-19 bude mít pravděpodobně velmi negativní dopad na ženy a dívky po celém světě, obzvlášť v souvislosti s nárůstem násilí motivovaného na základě pohlaví.
„Ze zkušeností víme, že ve chvíli, kdy nastane nějaká mimořádná událost, se na ženy a dívky myslí až jako na poslední,“ říká Susannah Friedman, ředitelka humanitární politiky CARE. Od začátku března v CARE přemýšlíme o tom, jaký bude mít COVID-19 vliv na násilí. Tehdy jsme také zveřejnili první zprávu o potenciálních důsledcích pandemie.
Za posledních 6 týdnů jsme ušli dlouhou cestu. Nezabýváme se pouze dopady COVIDu-19 na násilí; především podnikáme kroky, abychom těmto činům zabránili. Nyní již ve 24 zemích světa.
Snímek: Josh Estey / CARE
Co pro to děláme?
- Zajišťujeme ženám přímou podporu. V Ekvádoru náš tým vytvořil virtuální platformu, která poskytuje informace týkající se problému násilí a také psychosociální podporu lidem trpícím nemocí COVID-19. 5000 obyvatel Palestiny a 4217 obyvatel Peru jsme informovali o tom, jak získat pomoc v případě, že se stanou obětí násilí.
- Udržujeme mediální pozornost o problému. V Hondurasu je využívána již existující platforma původně sloužící ke sdílení informací a rad k tématům práv pracovníků v domácnosti, rovnosti mužů a žen a sociálních norem. Nyní zahrnuje také zprávy týkající se COVID-19 a násilí.
- Pomáháme místním partnerům s přístupem k informacím. Ekvádor pořádá online události například skrze Facebook live nebo Zoom, kde skoro 14 000 lidí hovoří o prevenci násilí pohybu osob a pracovních práv v souvislosti s COVID-19. Libanon sdílí informace o problému násilí s místními komunitními organizacemi. Čad, Kuba a Uganda je zase rozšiřují k dalším neziskovým organizacím.
- Kontaktujeme zdravotnické pracovníky. V Somálsku získalo více než 10 000 obyvatel informace o prevenci násilí, především pak prostřednictvím iniciativy zdravotnických center. Ghana školí zaměstnance, místní lídry a partnery v komunikaci založené na tématech ochrany osob, připravenosti domácností prevence ve vztahu k násilí. Bangladéš, Čad a Peru spolupracují se zdravotnickými pracovníky za účelem zajištění adekvátní reakce na problém násilí.
Snímek: Jakob Dall / CARE
Jakým způsobem?
- Zajišťujeme připravenost našich zaměstnanců. Vytvořili jsem směrnice k tématům násilí a COVID-19. V dalších 13 zemích jako například Gruzie, Indonésie nebo Maroko tyto směrnice sdílíme se zaměstnanci.
- Spolupracujeme s vůdci místních komunit. V 6 zemích probíhá spolupráce mezi vůdci komunit, aby mohli adekvátně reagovat na případy násilí.
- Využíváme sociální média. Čad, Indonésie, Nepál a Východní Timor využívají sociální média ke sdílení informací o tom, jak předcházet násilí a kde případně požádat o pomoc.
- Analyzujeme místní situaci. Nejenže jsme vytvořili globální zprávu o důsledcích pandemie na problém násilí, ale kromě toho ve více než 50 regionech a zemích světa sledujeme a analyzujeme místní kontext k zachycení rizik a přípravě, jak na ně reagovat.
- Získáváme lepší data. Klademe důraz na to, aby byla naše data rozdělena dle pohlaví. Díky tomu můžeme sledovat dopady jak na ženy, tak na muže.
- Podporujeme ženy v popředí. Žádáme ženy v lokálních komunitách, aby se ujaly vedení a prozradily nám, na jaké problémy musíme reagovat. V Mali jsou vůdkyně místních spořicích kooperativ vyzvány ke koordinaci reakce na násilí. Na Blízkém východě a v severní Africe se společně snažíme hledat řešení, jak si ženy mohou informace předávat i v době, kdy jim chybí tradiční blízký sociální kontakt. Snažíme se o to, aby byly také přizvány k diskuzím s lídry, kteří vykonávají důležitá politická rozhodnutí.
