Skip to main content

Loňský rok byl tragickým obdobím pro humanitární pracovníky, kteří denně riskují své životy, aby pomohli druhým. Při cílených útocích přišlo o život 280 z nich. Podle dostupných údajů byl rok 2023 nejnebezpečnějším v historii pro ty, kdo pracují v první linii pomoci. A rok 2024, přestože ještě neskončil, se již stal druhým nejsmrtelnějším rokem, kdy bylo zavražděno 176 humanitárních pracovníků.

Na Světový humanitární den organizace CARE naléhá na okamžité zastavení útoků na humanitární pracovníky a volá po spravedlnosti pro oběti. Zároveň vyzývá k větší podpoře místních a národních organizací, včetně těch, které vedou ženy. Tyto organizace často jako první reagují na humanitární krize, i když jsou situace příliš nebezpečné pro mezinárodní aktéry.

Na Světový humanitární den organizace CARE naléhá na okamžité zastavení útoků na humanitární pracovníky a volá po spravedlnosti pro oběti. Zároveň vyzývá k větší podpoře místních a národních organizací, včetně těch, které vedou ženy. Tyto organizace často jako první reagují na humanitární krize, i když jsou situace příliš nebezpečné pro mezinárodní aktéry.

Narůstající počet cílených útoků na humanitární pracovníky musí skončit. Tyto útoky nejsou jen tragédií pro jednotlivé pracovníky a jejich blízké, ale zasahují celé komunity. I přes stále horší podmínky a nebezpečí pro jejich vlastní životy, zůstávají humanitární pracovníci po celém světě neúnavně oddaní své práci,“

uvedla Sofía Sprechmann Sineiro, generální tajemnice CARE International.

V roce 2023 se okupovaná palestinská území (OPT) stala nejnebezpečnějším místem pro humanitární pracovníky, kde bylo zabito 163 z nich. V roce 2024 zde přišlo o život již 121 pracovníků. Letos se druhou nejnebezpečnější zemí stal Súdán, kde bylo zabito 12 humanitárních pracovníků, a v Jižním Súdánu bylo zabito osm pracovníků.

Nahed Abu Iyada, která pracuje jako terénní zdravotní pracovnice pro CARE na Západním břehu Jordánu a v Gaze, popisuje svou zkušenost: „Největší výzvou pro mě jako humanitární pracovnici je nedostatek bezpečí a ochrany. V současné době není v Gaze nikdo v bezpečí. Mezinárodní humanitární právo není respektováno a můžeme být napadeni kdykoliv a kdekoliv, bez jakéhokoliv varování.

Útoky na ty, kteří pracují na záchraně životů, jsou hrubým porušením mezinárodního humanitárního práva. Pachatelé těchto činů příliš často unikají spravedlnosti. Bez ohledu na to, zda se jedná o státní nebo nestátní aktéry, musejí být tito viníci postaveni před soud,“

dodává Sofía Sprechmann Sineiro.

Většina útoků na humanitární pracovníky je zaměřena na místní humanitární pracovníci, kteří jsou často prvními, kdo poskytují pomoc v krizových situacích. Zatímco 95 % obětí útoků od ledna 2023 tvořili místní zaměstnanci, 5 % byli mezinárodní pracovníci. Humanitární pracovníci CARE (nebo jiné organizace), kteří pocházejí z dané země a partneři hrají klíčovou roli v poskytování pomoci, ale jejich práce bývá často přehlížena.

Ženy pracující v humanitárních organizacích čelí specifickým rizikům jen kvůli tomu, že jsou ženy. Díky tomu však mohou přistupovat k lidem v krizí postižených komunitách, zejména k ženám a dívkám, které jsou často nejvíce zasaženy.

Místní zaměstnanci a pracovníci z místních organizací jsou skutečnými hrdiny. Přesto často pracují s minimálními prostředky, které nestačí ani na základní bezpečnostní vybavení a školení,“ uvedla Sofía Sprechmann Sineiro.

Guerda Previlon, výkonná tajemnice organizace IDEJEN (Iniciativa pro rozvoj mládeže), partnerské organizace CARE na Haiti, popisuje:

„Gangové násilí na Haiti v posledních letech dramaticky eskalovalo. Dnes je situace pravděpodobně horší než kdykoli předtím. Vidíte dívky, kterým je pouhých 13 let, a přesto už mají dvě nebo tři děti. Pro ženy v táborech, které byly znásilněny nebo sexuálně obtěžovány, je často snazší mluvit se ženou. Nejlepší způsob, jak zajistit úspěch naší práce a bezpečnost našeho personálu, je budovat silné vztahy s lidmi v táborech a s komunitními organizacemi.“

„Bohužel, gangy donutily mnoho místních ženských organizací uzavřít své provozovny. Kradou jejich auta a vypalují jejich kanceláře. Musíme pomoci těmto organizacím znovu otevřít své dveře. Bez nich bude budoucnost Haiti mnohem temnější. Navzdory hrůzám, kterým čelíme, denně vidíme, jak naše práce mění životy. Dáváme lidem naději a pomáháme matkám znovu získat příjem a dětem vrátit se do školy, aby snad našly lepší budoucnost než jejich rodiče.“

Sofía Sprechmann Sineiro dodává:

„Je nutné rozpoznat a řešit specifická rizika a potřeby humanitárních pracovnic a ženských organizací. Zejména tam, kde poskytují životně důležité služby v oblastech, jako je sexuální a reprodukční zdraví a podpora obětí genderově podmíněného násilí. Bez místních organizací a národních pracovníků bychom nebyli schopni reagovat na složité krize a pomáhat těm, kteří přežili genderově podmíněné násilí.“

O Světovém humanitárním dni

19. srpna byl původně označen za Světový humanitární den Valným shromážděním OSN jako připomínka 22 humanitárních pracovníků, kteří přišli o život při bombovém útoku v Bagdádu v roce 2003. Každý rok je tento den příležitostí připomenout si důležitost ochrany lidí postižených krizemi a bezpečnosti humanitárních pracovníků. Tématem letošního Světového humanitárního dne je #ActForHumanity, které vyzývá k ukončení beztrestnosti za útoky.

V roce 2023 CARE působila ve 109 zemích světa a díky více než 1 670 projektům pomohla přes 167 milionům lidí zlepšit jejich životní podmínky. Tato čísla odrážejí rozsah a dopad naší práce, která zahrnuje podporu lidí postižených krizemi a pomoc těm, kteří to potřebují nejvíce. Naše aktivity zasahují do všech koutů světa a neustále se snažíme přinášet naději a podporu tam, kde je to nejvíce potřeba.

Pro mediální dotazy prosím kontaktujte katarina.kral@care.cz

Chci přispět