Z aktuální analýzy CARE o postavení žen v západoafrické společnosti vyplynulo, že ženy jsou zde vyloučeny ze sdílení informací o nemoci COVID-19 a také z rozhodovacích procesů na národní i regionální úrovni. Navzdory tomu se však ukazuje i pozitivní stránka věci. Šíření koronaviru vytváří příležitosti pro překonání hluboce zakořeněných nerovností mezi muži a ženami.
CARE dotazovala více než 260 osob zastupujících místní komunity, ministerstva zdravotnictví a humanitární organizace z 12 západoafrických zemí. Výzkum ukázal, že v oblasti existují významné rozdíly v přístupu k základním životním potřebám mezi muži a ženami, jako jsou potraviny, hygienické prostředky, zdravotnické služby a informace o preventivních opatřeních.
Drtivá většina západoafrických zemí jako Niger, Mali a Burkina Faso je velmi zranitelná. Očekává se, že nemoc COVID-19 zde výrazně zhorší již tak nestabilní situaci, zejména v oblasti Sahelu. Nemoc se tak přidává do hrozivé kombinace dalších pohrom, které oblast sužují, jako jsou například chudoba, dopady změn klimatu, ozbrojené konflikty či nízká úroveň ekonomického rozvoje.
Ženy s rouškami v Mali. Snímek: CARE
„Více než 44 milionů lidí z našeho regionu ještě před pandemií potřebovalo naléhavou humanitární pomoc, my však stále nemáme dostatek finančních prostředků,“ vysvětluje Claudine Mensah Awute, regionální ředitelka CARE pro západní Afriku. „Region je sužován obrovským množstvím problémů, které nás jako humanitární pracovníky i členy rodin nutí každý den dělat náročná rozhodnutí.
K tomu všemu má COVID-19 v západní Africe nepřiměřený dopad na ženy a dívky. Jak poznamenává Awute: „Sdílení informací a zpráv o správné hygieně a prevenci je typickým příkladem zaujatosti a necitlivosti médií vůči specifickým potřebám žen.“
Na závěr dodává v pozitivnějším duchu: „Přesto se objevuje určitá naděje a nové příležitosti pro ženy. Většina respondentů v našem výzkumu uvedla, že se v domácnostech zlepšily možnosti společného rozhodování, co se týče hospodaření s finančními zdroji. Zároveň jsme byli svědky některých důmyslných inovací v komunitách, s kterými spolupracujeme. Místní například zkonstruovali stanice na mytí rukou za užití pouze lokálních materiálů, ženy začaly šít roušky.“
Ghana je s více než 5 400 případy nákazy jednou z nejvíce postižených zemí nemocí COVID-19. Účastníci výzkumu zmiňovali významné a pozitivní změny, které se v zemi udály od prvního případu nákazy: „Můj manžel je učitel a od té doby, co byly zavřeny školy, zůstává v domácnosti. Pomáhá mi, zatímco já chodím do zaměstnání,“ vysvětluje Mawis Owusu, pracovnice komunitního rozvoje v severozápadní Ghaně. „Kvůli směrnici k dodržování bezpečné vzdálenosti se v práci střídáme, takže tam chodím třikrát týdně. Množství mých domácích povinností se teď výrazně zmenšilo díky pomoci od manžela. Navíc si teď najde více času na děti, s kterými se učí.
Mnoho místních žen začalo roušky vlastnoručně vyrábět. Snímek: CARE
