Exploze v bejrútském přístavu zasáhla mnoho lidí. Farouk a Siham patří mezi ně. Přečtěte si jejich příběhy a bezprostřední zkušenosti s katastrofou. I tam, kde cítí člověk bezmoc, se objeví naděje v podobě pomocné ruky.
Farouk: Přežil výbuch, teď pomáhá obětem každý den
Dvaapadesátiletý Farouk Darwish, obyvatel přístavní obce Chekka, jako zázrakem přežil výbuch. V úterý 4. srpna v 6 hodin večer se zrovna se svou rodinou nacházel na parkovišti v centru města nedaleko přístavu.
„V tu chvíli jsme se dívali na město a na přístav říkali jsme si, jak je Bejrút krásný,“ vzpomíná jeho šestnáctiletá dcera Tala.
Rodina otevřela okénka u auta, aby měla lepší výhled na města. Farouk vyšel ven. A tehdy přišla exploze.
„Výbuch mě odmrštil dva metry…Byla to apokalypsa,“ řekl Farouk.
Farouk Darwish. Snímek: Milad Ayoub / CARE
„Mohu pouze děkovat Bohu! Na parkovišti byli i další lidé v autech. Ti však měli zavřená okénka. Z uší jim tekla krev. Nikdo z nich nepřežil.“
Farouk neměl jinou možnost než nastoupit do poničeného auta s rozbitým čelním sklem a rozloženými airbagy a vrátit se domů do 60 km vzdálené Chekky.
Od čtvrtka Farouk každý den společně se svou dcerou Talou a čtyřiceti lidmi z jejich vesnice jezdí do Bejrútu, aby obětem výbuchu podali pomocnou ruku. S sebou vezou sendviče nebo tradiční libanonské placky manakiš, které nabízejí obětem v Mar Mikhael a Gemayze, nejhůře zasažených čtvrtích města.
„Do Bejrútu budeme chodit každý den! Snažíme se pomoci tak, jak je v našich silách. To je to nejmenší, co můžeme udělat,“ říká Farouk.
Jeho dcera dodává: „Bejrút obnovíme kámen po kameni s hlavou vzpřímenou navzdory všem obtížím.“
CARE na místě distribuuje balíčky s jídlem. Snímek: Milad Ayoub / CARE
Siham: Výbuch jí vzal téměř vše, přesto dál pracuje
„Tohle je má třetí noc na ulici. Tu noc po výbuchu z úterý na středu jsem se vrátila z nemocnice, ale domov jsem nalezla v troskách. Zbylo mi pouze jediné: Vzít si plastovou židli a posadit se na chodník. Včera večer mi nějací mladí lidé přinesli křeslo. Bylo rozbité a špinavé, ale je to lepší než nic. Dnes budu zase spát na ulici,“ říká sedmašedesátiletá Siham Tekian, která žila ve druhém patře staré budovy ve čtvrti Mar Mikhael. V přízemí vlastní obchod s potravinami, který je teď velmi poničen. Z jejího domova však nezbylo nic.
Má 15 stehů na paži, 5 na čele a 10 na břiše. Její tělo bylo celé pořezáno rozbitým sklem.
„V době výbuchu jsem byla doma. Pro mě to bylo, jako by se život na pět opravdu dlouhých sekund zastavil. Pak už jsem viděla jen krev, krev po celém těle. Z mého domu nezbylo nic. Šla jsem ke vchodu a dveře byly rozbité. Vyšla jsem na ulici. Neznámý muž mě vzal do nemocnice na předměstí Bejrútu,“ vzpomíná Siham, která se den po dvojité explozi vrátila do práce ve svém poničeném obchodě.
Siham Tekian. Snímek: Milad Ayoub / CARE
„Teď nemůžu odejít. Okno v obchodě je zničené. A navíc, kam bych šla? Žila jsem tady 37 let a narodil se zde můj manžel,“ říká.
Mar Mikhael patří k nejstarším čtvrtím v Bejrútu. Vznikla v 19. století jako obydlí pro dělníky pracující v novém městském přístavu, který se nachází v její bezprostřední blízkosti. Dnes patří k nejvíce se rozvíjejícím oblastem města. Žijí zde jak starousedlíci jako Siham, tak nově příchozí, hlavně mladí lidé.
„Zažila jsem Libanonskou občanskou válku v letech 1975-1990, ale nikdy jsem neviděla nic takového. Nezbylo mi prakticky nic, žádný nábytek, oblečení, prostěradla…Všechno bylo roztrháno skleněnými střepy,“ dodává a ukazuje na šaty, které má na sobě, na některých místech také trochu potrhané.
Siham ale není na vše sama a pomáhá ji mnoho místních mladých obyvatel. Někdy za ní zaskočí v obchodě, aby si mohla aspoň chvilku odpočinout, nebo jí nakupují nové obvazy či pomáhají s úklidem.
„Teď už chci jen odpočívat, jsem unavená a bolí mě srdce, když vidím tu spoušť,“ téměř šeptá bolestně Siham a suší své slzy. Rychle se však zvedá a pokračuje v práci v obchodě.
Siham Tekian a dobrovolníci při úklidu. Snímek: Milad Ayoub / CARE
CARE International v Libanonu pokračuje s distribucí balíčků s potravinami a teplých jídel. Zabezpečuje přístřeší a správné hygienické a sanitační podmínky, a dále psychosociální podporu obětem katastrofy. Místní podporuje v jejich podnikání tak, aby život v Bejrútu dále pokračoval i po explozi.
I Vy můžete pomoci obětem exploze v Bejrútu na tomto odkaze.
Děkujeme!
