Zatímco se lidé po celém světě potýkají s devastujícím vlivem pandemie nemoci COVID-19, pro 71 milionů z nich je riziko ohrožení ještě mnohem vyšší. Jsou to lidé, které okolnosti donutily utéct ze svých domovů.
Dnes je Světový den uprchlíků. Při této příležitosti Vám přinášíme smutný přehled aktuální situace lidí v nouzi z celého světa.
Podle Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky až 134 zemí, které hostí vysídlené osoby, hlásí místní šíření nemoci. Tábory pro uprchlíky jsou obvykle přeplněné a obyvatelé běžně postrádají přístup k čisté vodě, hygienickým potřebám a zařízením, což může způsobovat další šíření viru.
CARE v době pandemie pokračuje v poskytování služeb a podpory vysídleným lidem po celém světě, zaměřuje se především na ženy a dívky. „V tomhle neexistuje žádná jiná volba“ říká Sofia Sprechmann Sineiro, generální sekretářka CARE International. „Pokud nebudeme včas jednat, miliony mužů, žen a dětí ve vysoce ohrožených zemích zůstane osamoceno v boji proti pandemii.“
Snímek: Ana María Buitrón / CARE
Ekvádor a Venezuela
Vzhledem k politické a následně ekonomické krizi Venezuelu od roku 2016 opustilo asi 5 milionů obyvatel. V Ekvádoru, jedné z nejvíce zasažených zemí v regionu nemocí COVID-19, je situace tak strašná, že mnoho migrantů hledajících původně bezpečí a nové příležitosti nyní prchá. Mnoho z nich nemůže pracovat bez adekvátní lékařské péče a dalších služeb vzhledem k jejich statusu migranta. Venezuela zažívá jednu z nejhorších humanitárních krizí na světě. Rozpadá se veřejná správa roste počet podvyživených vzhledem k nedostatku potravin.
CARE v Ekvádoru distribuuje peněžní hotovost, jídlo, léky a jiné zásoby znevýhodněným skupinám obyvatel, mezi které patří uprchlíci a migranti z Venezuely, sexuální pracovníci a lidé s onemocněním HIV / AIDS.
Snímek: Ana María Buitrón / CARE
Na snímku je skupina venezuelských migrantů je shromážděna v provizorním úkrytu, děti si hrají opodál s dřevěnými kostkami. Již tři týdny jsou ve společné izolaci a čekají, až Venezuela povolí evakuační lety domů, aby se mohli vrátit.
Bangladéš
Skoro milion Rohingů uprchlo do Bangladéše od roku 2017 poté, co v sousedním Myanmaru eskalovalo násilí.
Tábory hostící asi 855 000 uprchlíků mají téměř 4x větší hustotu obyvatelstva, než má New York, a 8x větší než Wuhan v Číně. Bezpečný odstup lidí je tak prakticky nemožný.
Na snímku níže vidíte děti v Cox´s Bazaar v Bangladéši, největším uprchlickém táboře na světě. Zde je CARE učí, jak si správně zakrývat ústa při kašlání a smrkání. Většina zdejších uprchlíků (459 000) jsou děti. Kolem 51 % z nich jsou dívky.
Snímek: Maksuda Sultana / CARE
Deepmala Mahla, regionální ředitelka CARE pro Asii, vysvětluje důležitost intervencí na podporu žen a dívek: „Krize má dopad především na ně, lidé nemohou chodit ven a vydělávat peníze. Kdo první obětuje jídlo a hladoví? Ženy a dívky.“
Dívky se účastní hodiny kreslení v táboře Cox´s Bazaar, zatímco dodržují bezpečnou vzdálenost. Snímek: Yeasmin Akther/CARE
Podmínky v táboře jsou obzvláště v době koronavirové krize hrozivé – vysoká hustota obyvatelstva, nedostatečný přístup k vodě, mýdlu a dalším hygienickým potřebám. Od března je tábor uzavřen. Přesto se zde v květnu objevily první případy nákazy. Do 15. června bylo zaznamenáno 38 případů a bohužel i 2 úmrtí.
Zdravotnický pracovník oblečený ochranném obleku se věnuje pacientovi. Snímek: CARE Bangladéš
Jemen
Do 11. června bylo v Jemenu zaznamenáno 595 případů nákazy nemocí COVID-19 a 137 úmrtí. Po pěti letech obyvatelé Jemenu znají jen brutální válku, izolaci, nemoci, vysídlení, omezení pohybu a ztrátu ekonomických příležitostí. 24 milionů z nich potřebuje akutně humanitární pomoc. Zatímco jejich životy ohrožuje COVID-19, země stále bojuje s epidemií cholery, jež zasáhla již více než 87 000 lidí během prvních tří měsíců letošního roku.
Snímek: Hamzah Shaif/CARE
Keňa
CARE během pandemie COVID-19 vyvíjí úsilí zlepšit hygienické podmínky v táboře Dadaab za pomoci školení k dodržování správných hygienických návyků, distribuce mýdla, opravy vodovodního zařízení a výstavby nových umýváren a stanic na mytí rukou.
Dadaab zaznamenal první pozitivní případy v květnu. Byla zřízena zařízení k izolaci nakažených, ale podle kanceláře OSN jsou nedostatečná a nedokážou poskytnout adekvátní péči během nákazy.
Ženy čekající v řadě na změření teploty v komplexu uprchlických táborů Dadaab. Ten je domovem pro více než 230 000 obyvatel. Snímek: CARE Keňa
Uganda
Uganda ve světě oceňována pro svou progresivní politiku směrem k uprchlíků. Nehostí je v táborech, ale přímo v osadách. Poskytuje jim pozemky pro zemědělské využití, aby je podpořila k soběstačnosti.
Aktuálně Uganda uzavřela své hranice. To znamená, že se sem žádní uprchlíci nedostanou.
„Doufáme, že hranice budou brzy otevřeny, takže budeme moci příchozí preventivně vyšetřit a izolovat. Také doufáme, že jejich lidská práva zůstanou netknuta a dočkají se důstojného zacházení. Ještě nikdy jsme takovou situaci nezažili,“ říká ředitelka CARE Uganda Apollo Gabazira.
Uprchlíci čekající v táboře Imvepi v Ugandě. Snímek: Josh Estey / CARE
