Moana Ungrová strávila dva měsíce na ekologické farmě Nešto Više v Bosně a Hercegovině, kam vyrazila na dobrovolnickou stáž s humanitární organizací CARE Česká republika. V ekologickém zemědělství a jiných alternativních způsobech vidí naději na zajištění potřebných potravin i v extrémních situacích a také udržitelné řešení, které bude výhledově nezbytné.
Co si má člověk vlastně představit pod pojmem “ekologické zemědělství”? Jak se liší od toho “obyčejného”?
Ekologické zemědělství jako takové je systémem, který produkuje plodiny s minimálním dopadem na zdraví půd nebo nás lidí, například omezením aplikace umělých hnojiv. Existují ovšem další alternativní možnosti, jako například permakultura, jejichž přístup je ještě o krok dál.
Všechny tyto přístupy spojuje ohleduplnost vůči přírodním zdrojům jako půda a voda, které jsou k nezaplacení, což si pravděpodobně začneme kvůli klimatickým změnám brzy uvědomovat. Jedním z hlavních principů permakultury je právě pěstování lokálních potravin, které zajistí přístup k jídlu pro obyvatele dané oblasti.
Jak vlastně vypadal Váš život na farmě Nešto Više? Co je cílem projektu?
My dobrovolníci jsme většinu dne trávili ve skleníku či v sadu, kde jsme se věnovali pěstování plodin a snažili se porozumět ekologickým principům.
Mimo produkci potravin je cílem projektu také propagace samotné myšlenky alternativních přístupů. Na farmě běží programy, které pomáhají pochopit dětem i široké veřejnosti, proč je ekologické zemědělství tak důležité. Návštěvníci si mohou některé metody sami vyzkoušet a lépe si tak najdou cestu k novému směru. Spousta Bosňanů totiž o ekologickém zemědělství ještě nikdy ani neslyšela.
Moana Ungrová strávila několik měsíců na ekologické farmě v Bosně a Hercegovině. © Nešto Više
Takže přístup k ekologickému zemědělství v Bosně a Hercegovině se liší od toho v České republice? Je vůbec bosenská společnost na myšlenku ekofarem připravena?
Obdělávání půdy v ČR není příliš v souladu s přírodou. Našemu zemědělství vládnou zemědělské dotace a alternativní způsoby zemědělství jako například permakultura nebo agroekologie jsou pro spoustu lidí neznámými pojmy. V Bosně a Hercegovině tomu není jinak. Obyvatelé země jsou na úplném začátku. Objevují se první vlaštovky, lidé snažící se tento směr prosadit v zemi, která se ještě ekonomicky nevzpamatovala ze surového válečného konfliktu. Právě zakladatelé ekofarmy Nešto Više jsou jedni z nich.
Změnil Vám pobyt na farmě pohled na problematiku ekozemědělství? Co jste si ze stáže odnesla?
Byla to další zkušenost, která mě utvrdila v tom, že udržitelné způsoby zemědělství mají smysl. Je to směr, který je opravdu stěžejní a má budoucnost. Už nyní se nacházíme ve zcela výjimečné situaci. Lokální zdroje potravin nabývají na důležitosti. Udržitelné zemědělství je jednou z cest, jak si pojistit, že nebudeme mít hlad.
Ekologické zemědělství je systémem, který produkuje plodiny s minimálním dopadem na zdraví půd i lidí. © Nešto Više
Humanitární organizace CARE Česká republika propojuje experty z České republiky se zaměstnanci nevládních organizací v Bosně, jako je například právě farma Nešto Više. Pomáhá tak šířit zkušenosti s inovativními přístupy napříč zeměmi. Dle Moany je předávání zkušeností formou mezinárodní spolupráce a šíření myšlenky ekologického farmářství naprosto stěžejní pro zajištění fungování udržitelných principů.
Projekt je financován Českou rozvojovou agenturou.
“DMS CARE 190” na číslo 87 777
