Praha, 6. února 2024
Zemětřesení přesně před rokem zasáhlo 19 milionů lidí. V Turecku žije v oblastech postižených zemětřesením přibližně 14 milionů lidí, včetně přibližně 1,7 milionu syrských uprchlíků. V jedné z nejhůře postižených oblastí Sýrie, v severozápadním regionu, žije asi 4,6 milionu obyvatel, z nichž přibližně polovinu tvoří vnitřně vysídlené osoby.
Rok po zemětřesení jsou humanitární potřeby stále velké a budou trvat ještě několik let. V nejhůře postižených regionech v Turecku i ve válkou zmítané Sýrii se miliony rodin stále potýkají s problémy při rekonstrukci, přičemž teploty se pohybují kolem 0 °C nebo pod ní, zatímco humanitární pomoc zůstává z velké části podfinancovaná, což představuje vážné riziko pro budoucnost milionů životů.
Každé ráno Abú Mahmúd sbírá plastové lahve s vodou z velkého kontejneru na odpadky vedle svého stanu. Poté je spálí v kamnech uvnitř svého provizorního stanu v Afrínu. Šestapadesátiletý otec dvanácti dětí si je vědom velkých zdravotních rizik spojených s dýcháním emisí ze spáleného plastu, ale vyhnout se této praxi nepřipadá v úvahu, protože by to znamenalo, že rodina zůstane jen vystavena mrazu.
Pro Abu Mahmouda to není první zkušenost s vysídlením. Před čtyřmi lety byl kvůli válce nucen opustit svůj domov a zemědělská pole na západě Aleppa a přestěhovat se do Afrínu.
„Měl jsem dům a pracoval jsem na své půdě, abych zajistil chléb a obživu pro svou rodinu. Pomáhal jsem i lidem v nouzi, protože do naší oblasti přišli vysídlenci z jiných provincií. Hostili jsme je a dělili se s nimi o chléb,“ říká Abu Mahmoud. Snaží se pracovat v jakékoliv práci, aby uživil svou rodinu.
Po zemětřesení 6. února 2023 byl Abu Mahmoud se svou rodinou znovu vysídlen poté, co se jejich dům zřítil.
„Myslel jsem si, že je to moje poslední noc. Všude kolem jsem slyšel křik a všichni se hrnuli do ulic. Stěna v pokoji mých dětí se zřítila a ony pod ní zůstaly uvězněné. Pro každého člověka to bylo děsivé. Museli jsme kopat rukama i nohama, abychom členy mé rodiny dostali ven. Někteří byli zranění. Naštěstí se nám je podařilo dostat ven, přestože se části budovy zřítily. Několik lidí uvězněných v okolních budovách přišlo o život.“
Tentokrát se Abu Mahmoud a jeho rodina ocitli na ulici jen s oblečením, které měli na sobě, a neměli kam jít. Postavili si provizorní stan a právě v něm rok po zemětřesení žijí.
„Pokud zůstaneme ve stanu ještě rok, déšť a chlad v zimě a horko v létě nás nakonec zabijí.“
„S tímto zemětřesením jsme se dostali ze špatného do horšího. V našem přístřešku máme rozmáčené podlahy a zimu. Taková je zdejší realita. Ve stanu si zapalujeme oheň v provizorních kamnech, což by mohlo způsobit rakovinu. K topení používáme plastové lahve, protože si nemůžeme dovolit palivo,“ říká Abu Mahmoud.
Cena potravinových košů v Sýrii se v roce 2023 zdvojnásobila a potravinová nejistota je na historickém maximu, přičemž 4 z 5 Syřanů na severozápadě země chodí spát hladoví. Kromě nedostatečného zajištění potravin se očekává, že nedostatek peněžních prostředků bude mít dopady ve všech odvětvích. Například peněžní pomoc na zajištění přístřeší v zimním období může být vynaložena spíše na potraviny než na palivo a nové stany. V důsledku toho se již tak zranitelní lidé mohou uchýlit k nákupu potravin na dluh, posílat své děti do práce místo do školy a dalšímu rizikovému chování v už tak nelehké době.
„Pokud se služby nevládních organizací zastaví, bude to humanitární katastrofa. Lidé budou zoufalí a budou nuceni krást, jen aby nakrmili své děti. Kam půjdeme? Co budeme dělat? Taková je naše realita. Chceme, aby svět slyšel náš hlas. Už to nemůžeme dál snášet. Čeká nás katastrofa větší než zemětřesení, a tentokrát ji způsobí lidé.“
V roce 2023 obdržel Abú Mahmúd zimní peněžní pomoc od organizace Syria Relief, jednoho z partnerů CARE.
„Když jsem tuto peněžní pomoc dostal, cítil jsem se jako člověk a nemohl jsem uvěřit, že mám v kapse peníze. Nakoupil jsem potřebné věci do stanu a splatil část dluhů v místním obchodě. Mým přáním je žít jako normální člověk. Nechci být bohatý a nechci být ani moc chudý. Nyní žijeme v podmínkách pod nulou. Doufám, že splatím všechny dluhy a budu mít stálý příjem, na který se budu moci spolehnout,“ říká Abú Mahmúd.
V roce 2023 CARE v severozápadní Sýrii poskytla 42 000 domácnostem potravinové poukázky a peněžní pomoc a 9 000 domácnostem připravené jídlo.
Smrtící zemětřesení, která v pondělí 6. února 2023 brzy ráno zasáhlo jižní část středního Turecka a severozápadní Sýrii, bohužel zabilo více než 60 000 lidí a tisíce dalších se zranilo. Desetitisíce budov se proměnily v trosky, v důsledku čehož statisíce lidí přišly o příbuzné, přátele, sousedy, domovy a majetek a v mnoha případech i o celé živobytí. Potřeby jsou obrovské a budou obrovské i v příštích letech, zatímco reakce na zemětřesení zůstává z velké části podfinancovaná.
V oblastech postižených zemětřesením v Turecku i v Sýrii bylo postiženo 19 milionů lidí. V Turecku žije v postižených oblastech přibližně 15 milionů lidí, včetně přibližně 1,7 milionu syrských uprchlíků, kteří uprchli před konfliktem v Sýrii, který trvá již téměř 12 let. V jedné z nejhůře postižených oblastí Sýrie, v severozápadním regionu, žije přibližně 4,6 milionu obyvatel, z nichž přibližně polovinu tvoří vnitřně vysídlené osoby. Jedná se o další tragédii, která jen umocnila stávající potřeby lidí.
V CARE jsme zdrceni ztrátou dvou členů rodiny a vědomím, že několik našich kolegů utrpělo během zemětřesení rodinné ztráty. Doufáme, že uctíme jejich památku tím, že budeme pokračovat v podpoře lidí, kteří tuto tragédii přežili, se stejným nasazením, s jakým oni podporovali lidi vysídlené válkou. Mnoho našich kolegů a místních i národních organizací také přišlo o zaměstnance.
Pomáhejte s námi lidem v bezútěšných podmínkách táborů v severozápadní Sýrii. Staňte se pravidelným dárcem a podporujte rodinu Abú Mahmúda a dalších postižených dlouhodobě.
Děkujeme.
