Válka na Ukrajině nepředstavuje jen samostatnou krizi, odehrávající se na území Evropy. Ukrajina už totiž dávno není jen obilnicí Evropy, v dnešním globalizovaném světě funguje jako obilnice pro rozsáhlé oblasti Afriky a Blízkého východu. Blokády přístavů a zastavení vývozu přes Černé a Azovské more, silné boje v oblastech, kde je již čas na jarní setbu, to vše vede k silnému růstu světových cen obilí.
Rusko a Ukrajina produkují asi 12 % světového objemu kalorií. Obě země patří mezi pět globálních vývozců mnoha důležitých obilovin a semen, vč. pšenice, ječmene, slunečnice a kukuřice. Dopady konfliktu začíná pociťovat mnoho zemí, které čelily nedostatku základních potravin už v roce 2021 – Afghánistán, Sýrie, Jemen, Somálsko i další země Afriky.
Méně potravin, vyšší ceny, vice potřebných, méně pomoci
Jak válka na Ukrajině pokračuje, o stovky kilometrů dál začínají její následky dopadat na komunity v Africe a na Blízkém Východě. Období setby začalo v polovině března. Pokračující boje, přesuny obyvatelstva v rámci Ukrajiny a nemožnost farmářů obdělávat svá pole naruší světové dodávky potravin.
“Země, které již teď trpí humanitární krizí, budou čelit nejtvrdším dopadům. Například Jemen dováží 90 % základních potravin a polovinu pšenice z Ukrajiny a Ruska. Už před konfliktem na Ukrajině bylo v Jemenu v nebezpečí hladu přes 17 miliónů lidí. Více než 2 miliónu dětí trpí akutní podvýživou”, vysvětluje Katarína Klamková, ředitelka CARE Česká republika.
Důsledky války už pociťuje i Libanon, který z Ukrajiny dováží dvě třetiny pšenice. V polovině března měl Libanon zásoby obilí pouze na jeden měsíc. “Pekárny teď pečou jen chleba, jídlo chudých. Minulý týden se cena bochníku chleba zvedla o 20 %”, varuje Bujar Hoxha, ředitel CARE Libanon.
Somálsko je v sevření zhoršujícího se sucha a váznoucí dodávky situaci dále komplikují. Ceny pšenice a nafty se zvýšily o 300 %. Ředitel CARE Somálsko Iman Abdullahi říká: “Více než 90 % zásob pšenice v Somálsku pochází z Ruska a Ukrajiny. Tisíce lidí už kvůli suchu opustily své domovy a vyhledaly útočiště v uprchlických táborech, kde dostanou alespoň najíst. S výpadky v distribuci pšenice se bojíme, že stávající zásoby dojdou. Už teď vidíme, jak se zvyšuje počet hladových a podvyživených žen a dětí v našich zdravotnických zařízeních.”
Běžní lidé už důsledky pociťují nyní, přestože analytici předpokládají, že hlavní dopady nastanou až v následujícím půlroce. Například v Demokratické republice Kongo zdražování nafty, benzínu a plynu vedlo ke zvýšení cen dopravy takovým způsobem, který může komplexně ohrozit humanitární projekty CARE.
Zatímco narušení světových dodávek potravin přímo ohrožuje země, které jsou závislé na dovozu pšenice z Ukrajiny a Ruska, jako Jemen, Sýrie, Libanon, Irák, Nigérie, Bangladéš nebo Súdán, rostoucí ceny na světových trzích ovlivňují celý svět. Silně dopadají zejména na nízkopříjmové a zranitelné domácnosti, které většinu svého příjmu utratí za potraviny.
„Včera jsem si od souseda půjčila deset lir, abych mohla koupit bochník chleba. Nic jiného nejíme. Nemůžeme si dovolit cukr ani mouku. Kdybych měla mouku, mohla bych chleba upéct sama. Tak chodíme hledat kubaizah (divoká rostlina) na vaření. Když nemáme chleba, ani rýži ani bulgur, co můžeme dělat?“ (Asma, uprchlický tábor v severozápadní Sýrii).
„Jídlo, palivo – ceny všeho šly nahoru. Je nám zima a máme hlad. Moje rodina už více než dva měsíce neměla žádné ovoce. Maso už nejíme vůbec. Děti nedávno viděly krabici džusu a prosily o ni. Nemohla jsem jim jí koupit.“ (Dalal, uprchlický tábor v severozápadní Sýrii).
