CARE vyzývá k větší podpoře Ukrajiny uprostřed humanitární krize

Kyjev – Brusel, 15. dubna 2024

před čtvrtým humanitárním setkáním vysokých úředníků (SOM), které se uskuteční 16. dubna 2024 v Bruselu a které pořádá Generální ředitelství Evropské komise ECHO, CARE zdůrazňuje zásadní význam trvalé humanitární pomoci všem lidem postiženým válkou na Ukrajině, přičemž je třeba věnovat pozornost také těm nejpostiženějším, tedy ženám a dívkám.

Probíhající válka na Ukrajině má nepřiměřený dopad na ženy a dívky, které jsou také vystaveny zvýšenému riziku násilí na ženách, včetně násilí v partnerských vztazích a sexuálního násilí v souvislosti s nelehkou životní situací zdejších obyvatel. Ukrajinský plán humanitárních potřeb a pomoci (HRP) na rok 2024(1) odhaduje, že v průběhu roku bude prevenci, pomoc a zmírnění rizik této problematiky potřebovat 2,5 milionu lidí. Plán lidských zdrojů však počítá s finančními prostředky pouze pro přibližně třetinu osob, které tyto služby potřebují.

Přestože v roce 2023 bylo nakonec zasaženo více lidí intervencemi v oblasti násilí podmíněného pohlavím mezi obyvateli, než se původně plánovalo, dárci poskytli pouze 33 % celkových potřeb. To znamená, že nejsou poskytována kvalitní opatření pro přeživší.

Franziska Joernsová, zástupkyně ředitele CARE pro Ukrajinu, poznamenala:

Nyní vidíme, že na Ukrajině klesá podpora institucionálních dárců, přestože je zde rostoucí potřeba pomoci. Každý den vidíme ve zprávách, že civilisté jsou ohroženi ostřelováním. Někteří se ale musí vrátit domů, i když tam je stále nebezpečno. Pomoc organizací, kterou potřebují, není kvůli podfinancování k dispozici, takže nemohou žít v bezpečí a s důstojností. Zvláště ženy a dívky, jsou tímto vystaveni riziku násilí, včetně sexuálního. Kvůli konfliktu také dochází k novým vlnám uprchlictví v rámci Ukrajiny, takže se situace neustále zhoršuje.

CARE naléhavě vyzývá, aby byl plně financován ukrajinský plán pomoci, včetně kompletního souboru služeb prevence a řešení genderově podmíněného násilí, a zaplnili tak rostoucí mezeru mezi potřebami a poskytovanou pomocí a dodržovali minimální standardy v oblasti GBV*.

„Pokud se tak nestane, může to zvýšit rizika, včetně sexuálního vykořisťování, zneužívání a obtěžování (SEAH), a způsobit další újmu osobám, které GBV přežily a které jsou již vyčerpané a traumatizované více než dvěma roky násilí, vysídlení a deprivace.To znamená navýšení finančních prostředků, které jsou určeny organizacím vedeným ženami na Ukrajině. Tyro organizace mají vedoucí postavení v úsilí o řešení problematiky GBV, ale jsou nuceny dělat více s menším rozpočtem, často pracují s minimem prostředků a podstupují nepřiměřená rizika,“ říká Joernsová. Financování obnovy musí být dodatečné a nesmí jít na úkor uspokojování současných stupňujících se humanitárních potřeb, včetně ochrany a OOP.“Jak vůbec můžeme obnovit zemi s nevyřešeným traumatem tolika mužů a žen, kteří přežili GBV?“ ptá se Joerns.

Je třeba prosazovat a podporovat přímou, bezpečnou a smysluplnou účast místních organizací v řešení problémů, včetně organizací vedených ženami a organizací na ochranu práv žen, které jsou základem úsilí v oblasti prevence a řešení problémů spojených s násilím na lidech. Tyto organizace hrají na Ukrajině klíčovou roli jako první aktéři, kteří poskytují zásadní pomoc postiženým obyvatelům. Jejich hlas v příslušných procesech, jako je koordinace humanitární pomoci a úsilí o obnovu, je však často marginalizován kvůli omezenému přístupu k financování.

„Bez finančních prostředků nemohou organizace na podporu žen a dívek na Ukrajině najmout více zaměstnanců ani pořídit vybavení, které by zefektivnilo jejich práci. Přesto se potřeby stále zvyšují, takže pracovníci těchto organizací na sebe tlačí, aby dělali víc, a to až do okamžiku vyhoření. Vedoucí organizací a jejich zaměstnanci jsou často hlavami domácností a hlavními živitelkami rodin. Jsou zodpovědné za péči o děti, o další přímé i širší rodinné příslušníky, jsou vedoucími, dobrovolnicemi, poradkyněmi a dalšími pracovnicemi ve své komunitě, přičemž čelí dvojímu břemenu – reagují na potřeby druhých a zároveň jsou přímo zasaženy válkou,“

komentuje Daria Čekalová, zástupkyně ředitele partnerské organizace CARE „Girls“.

Dárci musí zvýšit objem kvalitního financování MOP, aby podpořili jejich programy a intervence, ale také jejich institucionální rozvoj a organizační posílení. To by mělo zahrnovat rozpočty na psychosociální podporu, aby se předešlo vyhoření zaměstnanců a/nebo aby se toto vyhoření řešilo, a také rozpočty na účast vedoucích pracovnic v příslušných koordinačních mechanismech a na větší propojení mezi organizacemi pro práci v zahraničí. Nezapojení ženských organizací do humanitárních rozhodnutí často jednoduše znamená nereagování na potřeby žen a dívek.

Genderová spravedlnost musí být také ústředním bodem při přechodu od humanitární pomoci k obnově a rekonstrukci.CARE zdůrazňuje, že je důležité dodržovat zásady inkluzivity, včetně rovnosti žen a mužů, a solidarity. Je nezbytné zajistit, aby na cestě k obnově Ukrajiny nezůstal nikdo pozadu, včetně organizací vedených ženami a organizací na ochranu práv žen a organizací zastupujících opomíjené skupiny.

*GBV – Gender Based Violence: Může zahrnovat násilí na ženách, domácí násilí na ženách, mužích nebo dětech žijících ve společné domácnosti. Ačkoli jsou hlavními oběťmi GBV ženy a dívky, způsobuje vážné škody také rodinám a komunitám.